…aneb KOUZELNÁ ZEMĚ…
Den první – pondělí.
Děti v počtu 22 ve věku od 4 do 11 let se jednotlivě představily, řekly si, co je baví, rozdělily se do dvou oddílů a potom následovaly hry na dětském hřišti. Poblíž Třešťského potoka si pak vyzkoušely spojení vysílačkami a s velkou vervou a silnými emocemi v případě prohry změřily síly v přetahování lanem. Po obědě v restauraci U kapra jsme si vyšlápli na Křížovou a z kopce pozorovali pomocí dalekohledů Třešť a okolí. Nemohli jsme cestou pochopitelně vynechat focení s paraplíčkem a buřinkou pana Tau.
Den druhý – úterý.
Celodenní výlet do jihlavské ZOO s odjezdem linkovým autobusem za velmi hezkého počasí. Hodně zajímavá, poučná i zábavná byla ukázka dravých ptáků se slovním doprovodem. Nad hlavami dětí se prolétli např. výr velký, méně známí dravci i dvoumetrový orel. Bez povšimnutí také nezůstal obchod se suvenýry a hračkami a atrakce v dětském koutku. Odjezd zpět byl trochu zdramatizován, protože jsme po mylné informaci čekali na úplně jiném nástupišti a v poslední minutě před odjezdem přeběhli na to správné, takže jsme pozdní oběd stihli.
Den třetí – středa.
Za opět hezkého počasí jsme v lesích pod Špičákem postavili z dostupných stavebních materiálů několik příbytků pro lesní skřítky, omalovávali kůru a hravými formami se poučili o fauně a floře v českých lesích, polích a vodách. Po obědě následovala dětmi asi nejuznávanější činnost z celého tábora – návštěva koupaliště. Protože počasí už nebylo odpoledne až tak ,,koupací“, což dětem ale absolutně nevadilo, byly Malvíny jenom naše a menšina civilistů mohla přihlížet, jak si to táborníci doslova užívali. Jako zázrakem všichni přežili a pod pár kapkami ze zamračeného nebe si rodiče mohli v 16 hodin před DDM své děti v pořádku převzít.
Den čtvrtý – čtvrtek.
Výlet vlakem do historické Telče a jen heslovitě – návštěva Telčského domu – historie – vláčky – autíčka – čtyřproudová autodráha a mnoho dalšího – výborná zmrzlina se slevou pro naši skupinu dle výběru (sympatickým majitelům zmrzlinárny v horní části náměstí velké díky) – hry a gymnastické exhibice těch sportovněji nadanějších táborníků v zámecké zahradě. Před lehkými dešťovými přeháňkami nás chránily vzrostlé stromy, co jistě pamatují zámecké pány i princezny z pohádek, které se tam natáčely. Návrat domů opět vlakem, kde už za jízdy unavenější princezny trochu ,,vytuhly“ a bylo nutné je v cílové stanici Třešť – město z těch krásných snů probudit. Opět pozdní oběd U kapra a hurá domů. Dle ověřených informací od rodičů doma děti, na rozdíl od ,, netáborových“ dnů, poměrně dobře usínaly. Třeba ještě dodat, že i vedoucí.
Den pátý (poslední) – pátek.
Počasí již od rána nevěstilo nic dobrého, přesto jsme na hřišti stihli pár sportovních výkonů. Za zmínku stojí podlezení laťky ve výšce pouhých 38 cm jednou z největších účastnic, kdy i mnohem menší děti ve větších výškách laťku shodily. Před obědem už to kapky v mracích nevydržely a při focení před DDM nás nekompromisně zahnaly dovnitř. To bylo naštěstí poprvé za celý týden. Odpoledne už byl program na klubovně, děti si připravily pohoštění, pár písní s kytarou a rozloučení před rodiči hitem ,,Není nutno, aby bylo přímo veselo“, kdy bylo dost mobilů ,,v akci“.
Smutno nám rozhodně celý týden nebylo, děti dostaly čepice zelené a žluté barvy, které byly významnými rozlišovacími elementy v davu při výletech, společnou fotku v rámečku, dárek i medaili a je třeba poděkovat pedagogickým pracovnicím DDM Mirce Hamerníkové a Renatě Honsové za přípravu svačin, restauraci U kapra za dobré obědy (bohužel ne vždy a všemi snědené), personálu koupaliště Malvíny za výraznou slevu na vstupném a zvýšený dozor. Nemalé díky patří také těm, co řídí počasí, za to, že i při té letošní červencové bídě nám bylo nakloněno. Tak zase za rok…….
P.S.: Za těch pět dní jsme nafotili asi 450 fotek a na zadní stránce se na pár z nich můžete podívat. Děti je mají všechny, aby si tábor mohly i s rodiči při jejich prohlížení kdykoli připomenout.
Ing.Jan Šebesta a Monika Pivoňková,
vedoucí příměstského tábora